Co nás baví
Agility
Běhám od roku 1998, ale nejsem žádný mistr světa, takže zde nehodlám rozdávat žádná moudra.
Prostě běhám hlavně proto, že mně to baví a jsem přesvědčena, že to baví i mé psy. Nejsem tedy až tak ctižádostivá, abych plánovitě volila ty nejvhodnější a nejperspektivnější plemena. Běhám se psy, pro které mi tluče srdíčko. Naučila jsem zdolávat agiliťácké překážky jezevčíka, kokršpaněla, německého ovčáka, beardetku,špringry, boloňáka a kelpii. Jelikož ve svém věku již neuběhám všechny své psy, kteří chtějí běhat agility, tak s nimi běhají děvčata, která něco již umí a chtějí se věnovat více psům. U psů tzv. „půjčovacích“ jde především o zábavu a udržení kondice nejen fyzické, ale hlavně psychické.
Dříve než jsem si pořídila svoje překážky, tak jsem trénovala v kynologickém sdružení. Nyní tedy běháme na svém cvičáku, ale oficiální organizaci jsme dosud nezaložili.
