Istanbul
2. 1. 2009 jsme se vrátili z Istanbulu, kde jsme byli na návštěvě. Perfektní bylo, že jsme tam měli svého soukromého průvodce a tudíž jsme kromě památek viděli i to, co turisté nemají možnost. Turistické programy to prostě nenabízejí. Jako pejskařku a milovnici všeho živého mě samozřejmě zajímal život místních psů a koček, kterých jsou v ulicích snad tisíce. Poměrně dost psů žije v rodinách a jsou venčení a zřejmě i dost hýčkáni, neboť při procházkách v jejich "ukrutné" zimě, kdy teplota neklesne pod 4-5 °C, měla i veliká plemena zateplenou pláštěnku. Hlídací psi v zahradách samozřejmě oblečení neměli J. Pak jsme viděli psy, kteří sice měli v uchu evidenční známku, ale byli to psi ulice. No a další skupina psů evidentně nikomu nepatřila a ti žili v okolí domů, parků a obchodů, kde měli na hromádkách granule. Nevšimla jsem si, že by je někdo vyháněl a byl na ně zlý a žádný kříženec nebyl vyhublý a neměl žádná zranění. Prý ještě před 200-400 lety ovšem tyto toulavé a nechtěné psy odváželi lodí na ostrov nedaleko Istanbulu, kde je nechali svému osudu. Kromě tohoto dnes již opuštěného "Psího ostrova" jsme ještě pluli okolo "Kočičího" a "Myšího ostrova", ale dějiny těchto ostrovů nevím, neboť už jsme poslouchali vyprávění o ostrovu, kde nás čekala projížďka v kočáře taženým koňmi, neboť tam nesmí jezdit auta. Tuto "romantiku" v přírodním parku nám ještě zpestřil i pohled na místní luxusní domky, pasoucí krávy, koně a samozřejmě všudypřítomné psy a kočky. Nesmím zapomenout i pohled na skály, moře a vzdálený Istanbul.
Jiný den jsem ukecala našeho průvodce k návštěvě psího útulku, který je nedaleko vysoké školy, což je ohromný komplex starých, opravených a nádherných budov v krásném parku, kde rostou borovice, listnaté stromy (i platany), palmy a různé okrasné keře. Všude pak narazíte snad na milion koček, o které se starají převážně studenti a jsou tudíž mazlivé a přítulné. Součástí tohoto koplexu je neupravený přírodní park, nebo spíše prales a oni ho nazývají psím útulkem. Tam chodil na procházky a dobíjet baterky náš kamarád, který právě dostudoval tuto univerzitu. Pejsci zde tedy běhají na volno v přírodě. Když tudy procházíte, tak se sbíhají k vám a v bezpečné vzdálenosti vás pozorují a i když jsou plašší, tak přátelsky vrtí ocasy. Opět zde vidíte hromádky granulí. Kousaví nebo prostě zlí psi jsou odděleni ve veliké ohradě.
Jiný kraj, jiný mrav, ale musím říct, že mi jich nebylo tak líto jako zvířat v Egyptě!
Náhledy fotografií ze složky Turecko
